Vodní víla

15. února 2007 v 15:06 |  *Povídky*
Vodní víla
Venku se něco stalo.Jedna vodní víla steskem roztříštila se v milióny křišťálků, a teď sleduji její zbytky ve větvích stromů.Je nádherná.Snad zemřela kvůli lásce.Určitě.Buď ji našla a přišla o ni,nebo nenašla a už ztratila naději.A tak jí smutkem puklo srdce.Každou slzu,kterou vyplakala,kterou vytrpěla,byla v tu chvíli v jejím srdci ,v srdci,které lásku nepoznalo ,nebo jí právě překypovalo.Už bylo příliš plné.Plné slz,těch slz,co tolik tíží.Poslední smutná představa,co vyvolala její slzu,tu slzu,co přeplnila její srdce.Pak roztříštila se v slaný déšť a pokryla jím celé město.A nevědomky si každý z nás stírá z tváře její slzy.Její poslední myšlenka patřila tobě,tvému objetí.Tak snad právě proto,když dopadne na mě křišťálová kapka deště,tak v tuto chvíli mi nejvíce chybíš.Mé srdce je zase o něco plnější a v očích se mi na dlouhou cestu vydávají spousty slaných kapiček rosy,co vykrystalizovaly z mého stesku po tobě.A ty,až jednou v dešti půjdeš městem,a budeš stírat z tváře slzy mraků,vzpomeň si na mě.Možná to pláču já....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama