Březen 2007

Polibky

26. března 2007 v 17:11 | Pajuška |  ╠ láska
Polibky
Beran:
Tvé polibky jsou rychlé a prudce přisobivé, plné potěšení, které však brzy vyprchá.
Býk:
Tvé polibky váhají; jsou opatrné, upřímné, dokážou však pokračovat vytrvale dál a dál..
Blíženci:
Vaše polibky bývají často přerušovány křečovitým chechotem, usměvy a směšnými poznámkami.
Rak:
Tvé polibky jsou teplé a něžné a nikdo se jich nebude chtít zbavit.
Lev:
Tvé polibky jsou divoké a vášnivé, kousavé a dravé. Očekáváš potlesk za váš výkon.
Panna:
Tvé polibky jsou tak jemné a jisté, že si jich Tvá drahá polovička všimne až když s líbáním skončíte.
Váhy:
Příliš se obáváš o svůj dech, než aby ses odvážila opravdu líbat.
Štír:
Přeskakuješ polibky a jdeš přímo k věci .. ať už tím je myšleno cokoli.
Střelec:
Tvé polibky jsou překvapivé, políbené oběti nechávají toužit a čekat více.
Kozoroh:
Tvée polibky jsou intenzivní a ušlechtilé okamžky kontrastu napětí Tvého dne.
Vodnář:
Tvé polibky jsou mokré a špinavé, stále se snažíš otevírat při líbaní oči.
Ryby:
Tvépolibky jsou romantické, zamilované a věčné.

.

MIX collorfullek II.

26. března 2007 v 16:56 | Pajuška |  collorfull
awesoe.jpg




Pastelky II.

26. března 2007 v 16:55

Pastelky...CrAyOnS








Candy

26. března 2007 v 16:54 | Pajuška |  Obrázky na téma

Láska

26. března 2007 v 16:53 | Pajuška |  love
Láska...












MIX collorfullek I.

26. března 2007 v 16:51 | Pajuška |  collorfull
img179/7404/1304wh0.jpg















img174/7109/289ei2.jpg


První láska

26. března 2007 v 16:31 | Pajuška |  ╠ láska
První láska je příslib, že ta další vydrží.
Kouzlo první lásky je v tom,že nevěříme,že jednou skončí.
Jaký je rozdíl mezi první a poslední láskou? O té první si myslíme, že je ta poslední a o té poslední, že je to skutečně ta první.
Je mnohem lepší zapomenout, než neustále vzpomínat a trápit se.
Neplač, protože to skončilo, buď rád, že se to stalo!

Od srdíčka

26. března 2007 v 15:57 | Pajuška |  *Citáty*
Citáty II.
Mít někoho rád a nesmět mu polibek dát je jako u studánky stát a žízní umírat
Lépe je být smutný s láskou než být veselý bez ní.
Nabídnout přátelství tomu,kdo chce lásku,je jako dát chleba tomu,kdo umírá žízní

On příjde.....krásné

21. března 2007 v 19:20 *Povídky*
On příjde.....
Teplé paprsky odpoledního sluníčka dopadaly oknem do malého nemocničního pokoje. Jen čtyři zdi, okno, dveře, postel skříň a malý stolek. Tady se čas neměří na hodiny a minuty, ale na kapky infuzí, krevních konzerv a slz. Na posteli ležela dívka, která doufala v zázrak. Nikdy nepřestala věřit, že se uzdraví. Nikdy neplakala pro ztracené kaštanové vlasy. Nikdy se nepoddala bolesti. Pořád věřila v zázrak.Nikdy mu neměla za zlé, že od ní odešel, když se dozvěděl o její nemoci. Jen toužila po tom ho spatřit. Věděla, že umírá, ale přesto věřila, že se stane zázrak. Upřeně hleděla na kapky infuzí, které jedna po druhé proudily do jejích žil. Doufala, že přijde. Tak moc si to přála. Najednou cítila něčí přítomnost. Otevřela oči a viděla Ji tam stát. Srdce se jí zachvělo. "Ještě ne! On přijde" smlouvala s ní. Nepřestávala věřit. "Je pozdě musíme jít…….." řekla dívce a natáhla k ní ruku. Ta se naposled zadívala na dveře pokoje a odevzdaně uchopila tu chladnou bílou ručku. Zadívala se do těch nádherných očí. Jediná slza a už nic víc. Poslední kapka odměřila její život. Už se nikdy nedozví, že stál za dveřmi jejího pokoje. Strach z toho , že jí zlomil srdce, mu nedovolil vstoupit. Možná by vešel, kdyby věděl, že ona ho pořád miluje a že za těmi dveřmi umírá………

Nálady

18. března 2007 v 19:48 | Pajuška |  *my talking*
Ted mám často období kdy se mi nechce nic dělat myslím jen ta to že jsem ted pořád sama snažím se chodit s kámoškama ven ale nezabíá to jsem pořád blázen do jednoho kluka ale problém je v tom že on si mě ani nevšimne snad ani neví že tady na tom světě vůbec jsem :'( viz. článek nepravá láska v rubrice *my talking*

Spřátelte se!!!!!!!

18. března 2007 v 19:43 | Pajuška |  *my talking*
Neboj te se a spřátelme své blogy budete pak mít větší návštěvnost a více přátel ;-)
Podmínky: 1) Máte na svém blogu něco o emu
2) Máte na svém blogu dost článků
3) A je to prostě jedno kdo chcete napište :D
Napište mi na mail pablinka.p@seznam.cz že se chcete spřátelit a nebo rovnou tady na blogu do tohoto komentáře díky moc už se na vás těším ;-)
(print image)

nefalšovaný psychologický test

18. března 2007 v 15:00 | Pajjuška

Nefalšovaný psychologický test

Tohle je puvodní, nefalsovaný psychologický test.
Je to príbeh jedné dívky. Kdyz byla na pohrbu své matky, setkala se tam s chlapcem, kterého do té doby nikdy nevidela. Protoze ten chlapec byl tak krásný a okouzlující, jak si vzdy predstavovala, ze by její vysnený chlapec mel být, okamzite se do nej zamilovala. Protoze vsak byla velmi ostýchavá, nezeptala se jej na jeho telefonní císlo, ani kde bydlí. O pár dní pozdeji tato dívka zavrazdila svou sestru.

Otázka zní: Jaký byl motiv vrazdy její sestry?

Premýslejte, prosím, a pokud nejaký motiv naleznete, podívejte se níze pro vysvetlení. Pokud na zádný motiv neprijdete, udelejte totéz.
Nedívejte se vsak na resení ihned, zkuste popremýslet!!!





















Odpoved: Dívka doufala, ze se se svým milovaným chlapcem potká opet na pohrbu.

Pokud jste odpovedeli správne, premýslíte jako psychopat.
Tento test vytvoril jeden slavný americký psycholog, aby otestoval, zda nekdo má mentalitu vraha. Drtivá vetsina uveznených masových vrahu odpovedela na tento test správne. Pokud jste neodpovedeli správne, je to pro vás dobrá zpráva - nemáte mysl psychopata a potencionálního vraha.

Pokud vasi prátelé odpovedeli na tento test správne, pak vám doporucuji, abyste si od nich drzeli odstup.

Miluje tě.??

18. března 2007 v 14:10 | Pajuška

Miluje tě ???

Děláš čárečky (||||...), a kdosi (můžeš i ty sama) řekne v libovolném momentu: "Stop!". Začneš dělat druhou řádku. Po "Stop!" pokračuješ třetí řádkou a potom čtvrtou.Pak přeškrtneš v každém řádku tři čárky tolikrát, kolikrát je třeba, aby zůstaly jen dvě nebo jen jedna čárka.

Tak vytvoříš varianty čtyřčíslí tvořených číslicemi 0,1,2 a podle toho zjistíš jaký vztah k tobě má tvůj milý:

0000 Miluje tě
0001 Nedávej mu hloupé otázky
0002 Dá ti kytici květů
0010 Netrap se miluje tě
0011 Je velmi hrdý
0012 Nebuď k němu tak otevřená
0020 Ten na kterého myslíš, tě miluje
0021 Teď tě nechce vidět
0022 Prostě tě miluje
0100 Mysli na něho častěji
0101 Miluje tě již dlouho
0102 Budeš s ním chodit
0110 Zlobí se na tebe
0111 Jsi jeho kamarád, ale nemiluje tě
0120 Dávej si na něho pozor, přivede tě do hanby!
0121 Sděl mu první tajemství
0122 Domluví si s tebou schůzku
0200 Má rád tvou veselost
0201 Líbí se mu tvá chůze
0202 Buď k němu laskavější
0210 Nečekaný polibek!
0211 Nehádej se
0212 Líbí se mu tvé jméno
0220 Komu se líbíš ty, ten se nelíbí tobě
0221 Vychovává své přátele
0222 Pohádáte se
1000 Budeš jeho kamarádkou celý život
1001 Koupí lístek do kina
1002 Bude tvým kamarádem
1010 Myslí na tebe
1011 Nečekaně tě obejme
1012 Snaží se získat tvou lásku
1020 Chce, abyste byli kamarádi
1021 Neposmívej se mu
1022 Budeš jeho manželkou
1100 Miluje jinou
1101 Když tě vidí usmívá se
1102 Dnem i nocí myslí na tebe
1110 Políbí tě při setkání
1111 Nečekej dopis
1112 Při setkání buď něžnější
1120 Setkáš se s ním
1121 Je zamilován do tvé přítelkyně
1122 Zamiloval se do tebe na první pohled
1200 Oceňuje tvou spravedlnost
1201 Nemůže bez tebe žít
1202 Líbí se mu tvé nohy
1210 Líbí se mu tvá tvář
1211 Tobě se líbí jeho povaha
1212 Nedá ti dárek k narozeninám
1220 Přijde k tobě na návštěvu
1221 S tebou je veselý a bez tebe smutný
1222 Jste si vzdáleni
2000 Tobě se líbí jeho smutek
2101 Téměř na tebe zapomněl
2002 Ty ho miluješ, ale on miluje jinou
2010 Při setkání se ti vyzná
2011 Miluje tě celým srdcem!
2012 Je do tebe zamilován
2020 Miluje
2021 Život vás spojí
2022 Čekej od něho dopis
2100 Má rád tvá ústa
2101 Líbí se mu tvá postava
2102 V dopise bude něco nového
2110 Rozejdete se
2111 Jeho vzhled tě pohorší
2112 Zeptá se tě na lásku
2120 Nemiluje tě
2121 Chce se s tebou kamarádit
2122 Nehraj mu na nervy
2200 Líbíš se mu
2221 Je velmi žárlivý
2202 Nezapomínej se před ním
2210 Setkání
2211 Chce tě nechat
2212 Chce, abys s ním zůstala
2220 Ten, na kterého myslíš, chce zapomenout
2221 Chce se jen kamarádit
2222 Často na tebe myslí

Karel Hynek Mácha-Máj

18. března 2007 v 9:48 | Pajuška |  *my talking*
Karel Hynek Mácha
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
Hm....... můsím se to do zítřka naučit prostě nechápu proč se ještě v 8 třídě musíme učit nějaké básničky :(
img136/5967/2562uw3.jpg

Miluju

17. března 2007 v 14:27 | Pajuška |  *Citáty*
Miluji svět ,nač se trápit?
Miluji své kamarády,hliídej si nač je zbytečně ztratit?...
Miluji rodinu!.je to jako voda ,když mám žízen můžu se napít...
Chci zažít opravdovou lásku.né ty hloupý napodobeniny,který sou k ničemu!...
Chci se mít ke komu přitulit,chci ho líbat,nežně se dotýkat,mít radost z lásky,né jen prázdné srdce mít!...

Basničky II

17. března 2007 v 14:07 *Básničky*
Když uhasne svíčka, nic to není. Když uhasne láska, vždy se něco změní. Plamínek dohoří, jiskra už není. Proč se to stalo, proč se to mění?
Nabízet přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dávat suchý chleba člověku, který umírá žízní...
Ten kdo nemiluje, nemá vědět, že je někým milován...

Když se řekne, že je všecno v hajzlu, znamená to, že nic není ztraceno ,protože člověk ví, kde to hledat!..
Kolikrát jsem slyšela větu "mám tě rád"
věřila jsem jí...
teď si však říkám,
jak sladce si umí lidi lhát...
Zkoušku sebeovládání složil ten, jež miloval, zrazen byl a nezabil...
rdce psalo srdci a to srdce, srdce prosí, ať to srdce v srdci nosí...
Láska bolí, ale nikdo si nezaslouží tvé slzy či pláč a ten kdo si je zaslouží, tě nikdy
nerozpláče.
To, že přátelství může skončit láskou, je možné, ale je jisté, že láska se nezmnění v přátelstvím..
Když se dva lidi rozejdou, nechají u sebe kousek duše. A ta bolest kterou cítí, to je jak jim ta duše chybí...
Láska přichází po špičkách, ale při odchodu bouchá dveřmi.
Když je člověk nešťastný bolí ho i smích


Nevěra je někdy snaha upoutat toho, koho milujem, ale on si nás nevšímá

Záznam bez poskvrny

4. března 2007 v 11:29 | Věřte nevěřte-TV |  *Povídky*

Záznam bez poskvrnky

Zdroj: Televize- pořad Věřte nevěřte
Vic Elmen byl již 15 let dobrým strážníkem a byl na to náležitě hrdý . Do věznice mu poslali nováčka . Vic mu vysvětlil jak a čím zrušit alarm a daroval mu klíč právě pro zrušení funkčnosti alarmu . Nováček měl svou první hlídku a Vic u vrátnice pil kávu a četl. Byl nejen skvělý strážník,ale také vášnivý čtenář a spisovatel. Náhle ucítil vzadu na krku kovovou věc . Ze zadu na něj kdosi mířil pistolí . Ze tmy vyšel druhý muž a byl to.....učedník!!Ten hloupý nováček!!!Krutým smíchem se uchechtl a hned jak Vica jeho pomocník svázal,rozutekli se oba ukrást Vicovy spisy . Ten se nejdříve snažil silou povolit lano,kterým byl svázán,ale nakonec to vzdal. Velice se rozčílil,zbrunátněl v obličeji,zatnul zuby a pak se nestačil divit co se to děje. V místnosti kde zloději kradli spisy praskla žárovka. Mávli nad tím rukou a kradli dále. Vic však vlastní vůlí prskl další a další a další. Zloduši už z toho měli trochu strach a tak si jen řekni: "No,co máme toho dost...můžeme už jít!". Svižným krokem mizeli z věznice,ale sotva se pohli,praskla nad nimi žárovka. Jiskry z žárovek sršely čím dál více. za chvíli popálily zloděje tak,že oba padli do bezvědomí. Napůl hrůzou a napůl bolestí. potom si zloděje odvedla policie a Vicovy spisy byly zase v bezpečí.
Co myslíte,stal se tento příběh? ANO,STAL,alespoň podle televize.

Stíny noci

4. března 2007 v 11:27 *Povídky*

Stíny noci

Naposledy ještě obešel hlídaný objekt a radostně vykročil ke strážní budce, kde už čekal jeho kolega, s nímž si měl vyměnit službu. Vše proběhlo hladce, prohodili spolu pár vět a on radostně vykročil k domovu. Podíval se na hodinky, bylo přesně 23:48 a on předpokládal, že v 0:30 už bude v posteli u své ženy vítat spánek.
... Pomalu, ale jistě poklidným krokem se blížil k domovu, už zbýval asi jeden kilometr. Zpozoroval, že celá jeho ulice a ulice jí nejbližší jsou zahaleny temnotou. Nesvítilo pouliční osvětlení, ani okna přilehlých domů. Pomyslel si cosi o neschopnosti elektrárny a v klidu vykročil do tmy.
... Vyšel měsíc a jeho mdlé světlo mu částečně osvětlilo cestu. Jeho dobrá nálada stále stoupala, hlavně proto že domů mu už zbýval slabý půlkilometr. Zabočil do temné uličky vedoucí přímo k jeho domovu. Ulička byla lemována garážemi na konci nich začínaly osaměle trčící topoly. Došel ke konci garáží, udělal pár kroků, když v tom ho zamrazilo. Před zraky se mu udál podivný výraz, jež mu málem vyrazil dech. Měsíc osvětloval cestu z levé strany na níž vrhaly své stíny stromy. Mezi prvními dvěma stíny se však zobrazovalo cosi, co tam nepatřilo. Zobrazoval se tam stín nějaké postavy. Co ale bylo divné, že mezi stromy, kde měla ona postava vrhající stín stát nebylo nic, zhola nic.
... Po zádech mu přeběhl mráz a pocítil podivný pocit, pocit ukrutného strachu, když se před ním začaly objevovat stíny další. Domů mu zbývalo jen pár kroků, ale v tuto chvíli to pro něj bylo více, než dost. Byl paralyzován strachem. S vyděšeným pohledem sledoval před sebou hrůzné divadlo, když se všechny stíny začaly zhmotňovat do temných postav jež lemoval slabý mlžný opar, který vydával mdlé bílé světlo. Chtěl utéci...nemohl...jako přikován musel očekávat, co se bude dít. Zakřičel, když viděl že postavy se začaly k němu přibližovat. Jejich oči rudě žhnuly a neustále ho sledovaly. Křičel stále více, dokud ho nepřerušila slova první postavy, která měla u pasu meč. "Máš to marné, stejně tě nikdo neslyší..."
... " Kdo, kdo jste..." vykoktal ze sebe, když postavy kolem něj uzavřely kruh. Ta s mečem stála přímo proti němu. "Jsme stíny noci, jsme duchové zavražděných, kteří nenajdou klidu, dokud nepomstí svou smrt, to ty jsi náš vrah" Zašeptala postava, její hlas zněl ve větru, který se náhle zvedl smutně. "...Ale já..." vykoktal zase. "Ne teď, ne v tomto životě." Přerušila ho opět šeptající hlas, který zněl stále slaběji.
... Vítr zesílil a on cítil jeho tlak na svých tvářích. Zablesklo se... Mohutné světlo blesku ozářilo čepel meče nezadržitelně blížící se k jeho krku.............
druhý den...
"... soudní pitva neprokázala cizí násilné zavinění ani usmrcení jedem" Sdělil moderátor místního radia posluchačům do éteru, pustil hudbu a otočil se na svou kolegyni... "slyšela jsi, že ten člověk, co ho našli dnes ráno měl úplně bílé vlasy i obočí?......jeho vytřeštěné oči ani prý nešly zatlačit...on snad zemřel strachem... ... ... ... ... ...

trest za nevěru

4. března 2007 v 11:26 *Povídky*

Trest za nevěru

Tenhle příběh chci vyprávět, protože už neunesu tu tíhu. Tíhu výčitky, která mě pronásleduje od té doby co jsem zradila. Byla jsem velmi mladá, a pořád jsem, jenže už se tak necítím. Ve svých krásných 17ti, jsem si hledala přítele, tak jako většina dívek mého věku. Nečinilo mi to nejmenší problém, spoustu lidí o mně říkalo, že jsem krásná....a já to o sobě věděla. Každého chlapce jsem hleděla jen využít, bez výčitek, prostě se jen tak pobavit. Když nad tím teď přemýšlím bylo jen otázkou času, kdy se mi to nevyplatí. On byl krásný, jeho úsměv přimpomínal řádku perliček,oči-jako hvězdy. To bylo poprvé co jsem ho viděla...ve snu. Já jsem se zamilovala do vidiny, která za mnou přicházela večer co večer. Už jsem nedokázala myslet na nic a na nikoho jiného. Začala jsem žít jiný život. Odstěhovala jsem se od rodičů, zavrhla všechny přátelé, kteří mi ještě byli ochotni pomoci. Neuvědomovala jsem si, že ztrácím sama sebe. Přes den jsem žebrala v metru, v noci bloumala po ulicích a on... mě pronásledoval na každém kroku. Dnes jsem byla šťastná, poprvé na mě promluvil. Zeptal se" Chceš se mnou být"? Neváhala jsem. " Ale nebude to zadarmo...Za jednu noc se mnou mi musíš dát modř svých očí. Nyní mám tedy oči šedivé , bez lesku a světla. Byl se mnou, ale necítila jsem jeho tělo, teplo ani dech. Přesto jsem šťastná. Tentokrát jsem mu musela dát své vlasy. Už mi nikdy nenarostou. Přesto jsem šťastná. Ptala jsem se PROČ? Proč je se mnou, zač mu platím svou daň. Řekl mi jen : "Vzpomeň si"!! tak tedy vzpomínám, ale nepřicházím na nic....snad později. Toto setkání mi přinese vysvětlení, cítím to.... Dostavil se...vím to, protože mě ovanul chlad. Co mě čeká? Za jeho příchod platím tvrdě, už vím kdo to je. A co je nejhorší probudil mé svědomí.Na kterém leží velký, temný stín..stín smrti. Bylo krásné odpoledne, já to vidím jako dnes. Seděla jsem v parku a sledovala nesmělého chlapce. Bavilo mě jak sbírá odvahu k tomu, aby mě mohl oslovit. A rozhodla jsem se pro krátký, malý, bezvýznamný románek. Věnovala jsem mu dvě schůzky a pak ho odpinkla jako berušku, když mi přistane na prstě. Ale on se nevzdával, chodil za mnou každý den. Zpočátku jsem se smála, pak nadávala...pak zradila. Naschvál jsem kývla jinému chlapci. A on (berušáček)..se už neozval, měla jsem klid. Ztratil se, odjel, vypařil se..?Bylo mi to jedno. Jenže on se zabil...kvůli mně, mé zradě, mé necitelnosti. Miluji ho až nyní, kdy mě trestá, kdy se stal vidinou, která se mě rozhodla zničit. Postupně přicházím o všechno. Nevím, zda mi někdy odpustí nebo mě uvrhne do úplné zkázy. S city ostatních lidí si člověk prostě pohrávat nemá, teď už to vím, ale není pozdě? Je mi ještě vůbec pomoci???

Holčička s péjskem

4. března 2007 v 11:23 *Povídky*

Holčička s pejskem

Chtěla bych bejt jí!
Pribeh vypraví o jedne male holcice, která mela svého nejlepsiho pritele. Sveho pejska. Žila se svými rodici na konci města. Jeji rodice byli často zvani na vecirky a aby se sama doma nebala hlidal ji jeji pes, vzdy spal u jeji postele. Jednou když jeji rodice vyrazeli zase na jeden z vecirku byla zrovna bourka. Mala divenka se ale nebala protože mela u sebe svého pritele. Když se v noci probudila slysela z koupelny kapani, protože se toho lekla podala ruku svymu psovi a ten ji olizl a byla klidnejsi, protože vedela ze je stále sni.
Asi po hodine ji opet zbudila, slabe tekouci voda,ale nevenovala tomu moc velkou pozornost, protože si myslela ze to jen tece kohoutek. Uz ze zvyku podala ruku svemu pejskovi a ten ji olizl.
Odbila pulnoct když se probudila po trerti. Tentoktrat uz voda tekla primo proudem. To ji uz nedalo a sebrala veskrou svou odavahu a sla se do koupelny podivat. Dvere otvirala pomalu, jak byla vydesena ale to co před sebou uvidela ji pronasledovalo v snech cele detstvi. Kapani, které ji budilo nespusobila voda odkapavajici z kohoutku, ale krev. Krev jejiho nejlepsiho pritele, který vysel z podriznutym hrdlem za ocas. Ztrata nejlepsiho pritele a šok který utrpela zpusobilo docasnou ztratu reci, vzdyt ji bylo pouhych sedm